|
|
Studentské protesty v roce 1968: Srovnání ČSSR a SRN
Šutová, Marijana ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Práce je komparací studentského protestního hnutí roku 1968 v Československu a v Západním Německu. Hlavním cílem bakalářské práce je porovnání stejných a odlišných prvků dvou studentských hnutí s důrazem na požadavky studentů, na způsob a prostředky jejich revolty a odlišné ideologické přístupy dvou hnutí, z nichž vycházelo vzájemné neporozumění studentů dvou protestních hnutí. Autorka nejdříve charakterizuje hnutí v obou zemích a přiblíží historický vývoj, v jehož kontextu k revoltám docházelo. Zároveň se zabývá i studentskými protesty v dalších zemích v kontextu událostí v SRN a ČSSR. Následně porovnává průběh, motivy a způsob studentských protestů v obou zemích. Hlavním rozdílem studentských hnutí v Československu a v Západním Německu byl způsob jejich revolty, zatímco českoslovenští studenti volili spíše oficiální cestu k dosažení změn, protestní hnutí v SRN bylo spíše antisystémové. Studenti v obou státech zároveň vycházeli z odlišných podmínek, zatímco studenti v ČSSR protestovali proti materiálnímu nedostatku, odpor v SRN byl založen na kritice materiálního přebytku. V obou státech však docházelo k totožnému fenoménu generačního rozporu, který byl určující pro charakter hnutí. Obě hnutí zároveň reagovala na mezinárodní události a prostestní hnutí v dalších zemích a byla jimi ovlivněna. Mezi...
|
|
|
Na čí straně stojíš? Radikální levice v poválečném Finsku - fenomén marxismu-leninismu v zemi mimo východní blok
Skálová, Barbora ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Masař, Tomáš (oponent) ; LARMOLA, Heikki Markku (oponent)
Barbora Skálová Na čí straně stojíš? Radikální levice v poválečném Finsku - fenomén marxismu- leninismu v zemi mimo východní blok Abstrakt Předložená práce zkoumá fenomén radikálně-levicového prosovětského hnutí taistovců, které na přelomu 60. a 70. let po několik let dominovalo studentským a kulturním kruhům ve Finsku. Dizertace si klade za cíl osvětlit důvody vzniku, vzestupu a pádu - v evropském kontextu unikátního - marxisticko-leninského "anti-anti-establishmentového" hnutí a popsat jeho vliv na finskou domácí i zahraniční politiku v rámci tzv. finlandizace. Práce rovněž uvádí fenomén taistovců do kontextu československých dějin, a to zejména ve vztahu k invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Práce dále zevrubně zkoumá teoretické antikapitalistické pozadí hnutí a na teoreitické i praktické rovině jej srovnává s tzv. novou levicí. Orálně-historická kapitola založená na osobních rozhovorech s bývalými taistovci obsahuje reflexe členů hnutí a nabízí díky pohledu přímých účastníků širší perspektivu v pohledu na celý fenomén taistoveckého hnutí.
|
|
| |
|
|
Strahovské události v kontextu studentských hnutí konce 60. let 20. století a jejich ozvěny v československém tisku
Svatošová, Lucie ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce Strahovské události v kontextu studentských hnutí konce 60. let 20. století a jejich ozvěny v československém tisku se zabývá spontánní demonstrací studentů ubytovaných v areálu vysokoškolských kolejí Českého vysokého učení technického v Praze. Manifestace, jež měla studujícím navrátit do jejich příbytků světlo a teplo se odehrála 31. října 1967 a stála na počátku změn ve svazácké organizaci mládeže, o které studenti usilovali již delší dobu. Strahovské události jsou navíc také milníkem pražského jara, které probíhalo v první polovině roku 1968. Cílem práce je zjistit, jak o Strahovských událostech a s nimi souvisejících aktivitách vysokoškolské mládeže informoval dobový československý tisk. Kvalitativní obsahové analýze jsou podrobeny dva deníky, Rudé právo a Mladá fronta a dva studentské časopisy, Student a Universita Karlova. Ve vybraných titulech byly vyhledávány články nejen s tematikou domácích, ale také zahraničních studentů, jelikož v daném období panoval výrazný neklid mezi mladou generací v celosvětovém měřítku. Jedním z dílčích záměrů práce tak je posoudit, zda lze mezi československým studentským hnutím a akcemi studentů v tehdejších evropských západních kapitalistických zemích najít v tisku nějaké paralely.
|
|
|
Studentské protesty v roce 1968: Srovnání ČSSR a SRN
Šutová, Marijana ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Práce je komparací studentského protestního hnutí roku 1968 v Československu a v Západním Německu. Hlavním cílem bakalářské práce je porovnání stejných a odlišných prvků dvou studentských hnutí s důrazem na požadavky studentů, na způsob a prostředky jejich revolty a odlišné ideologické přístupy dvou hnutí, z nichž vycházelo vzájemné neporozumění studentů dvou protestních hnutí. Autorka nejdříve charakterizuje hnutí v obou zemích a přiblíží historický vývoj, v jehož kontextu k revoltám docházelo. Zároveň se zabývá i studentskými protesty v dalších zemích v kontextu událostí v SRN a ČSSR. Následně porovnává průběh, motivy a způsob studentských protestů v obou zemích. Hlavním rozdílem studentských hnutí v Československu a v Západním Německu byl způsob jejich revolty, zatímco českoslovenští studenti volili spíše oficiální cestu k dosažení změn, protestní hnutí v SRN bylo spíše antisystémové. Studenti v obou státech zároveň vycházeli z odlišných podmínek, zatímco studenti v ČSSR protestovali proti materiálnímu nedostatku, odpor v SRN byl založen na kritice materiálního přebytku. V obou státech však docházelo k totožnému fenoménu generačního rozporu, který byl určující pro charakter hnutí. Obě hnutí zároveň reagovala na mezinárodní události a prostestní hnutí v dalších zemích a byla jimi ovlivněna. Mezi...
|
|
|
Komparace Sociálně demokratické strany Chorvatska a Socialistické strany Srbska a jejich zařazení v rámci směrů sociální demokracie v letech 2000-2016
Elčić, Sandro ; Kubát, Michal (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Tato práce je komparativní případovou analýzou dvou nástupnických stran Svazu komunistů Jugoslávie, Sociálně demokratické strany Chorvatska (Socijaldemokratska partija Hrvatske - SDP) a Socialistické strany Srbska (Socijalistička partija Srbije - SPS). V úvodu práce jsou definovány směry sociální demokracie: stará levice, nová levice a třetí cesta. Zatímco stará levice je založena převážně na keynesiánských přístupech k ekonomice, nová levice se zaměřuje hlavně na postmaterialistické a hodnotové otázky. Třetí cesta je syntézou neoliberálních ekonomických přístupů a některých, zejména environmentálních, přístupů nové levice. Tato práce následně stručně shrnuje historický vývoj obou zemí ve zkoumaném období, tedy mezi lety 2000 a 2016. Poté zkoumá programové dokumenty stran a prohlášení jejich předních představitelů, aby mohla zařadit strany dle výše zmíněných směrů sociální demokracie v hodnotových i ekonomických přístupech. Práce na závěr také stručně analyzuje praktickou politiku stran v obdobích, kdy byly u moci, aby bylo možné srovnat, zda není rozpor mezi proklamovanými přístupy a praktickou politikou. Z této práce vyplývají následující závěry: Ačkoliv byla srbská SPS na počátku sledovaného období z ekonomického i hodnotového hlediska zastáncem staré levice, prodělala v průběhu sledovaného...
|
|
|
"Každý ví, časy se mění": Vliv kontrakultury šedesátých let na americkou společnost
Ščípová, Michaela ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Kontrakultura šedesátých let měla na americkou společnost obrovský dopad. Během svého působení zpochybnila mnoho amerických hodnot, které chtěla nahradit svými vlastními ideály. Přestože první zárodky revolty mladé generace vůči generaci rodičů se projevily již v padesátých letech, teprve v letech šedesátých se mladá generace naplno vzbouřila a začala neústupně bojovat za své cíle. Kontrakultura se dělila na dva hlavní proudy, kterými byla nová levice a hippies. Vedle toho čítala nespočet různých organizací, usilujících o mnoho změn, mezi které patřili například Black Panthers, Weatherman, Students for a Democratic Society nebo Vietnam Veterans Against the War. Tyto organizace se angažovaly v mnoha oblastech, mezi které patřila například práva Afroameričanů a jiných menšin nebo protiválečné protesty. Nástrojem šíření kontrakulturních hodnot se stalo umění, kde jsou dodnes zejména v hudbě patrné kontrakulturní vlivy. Přesto, že na konci šedesátých let se některé kontrakulturní organizace zradikalizovaly, což přispělo k postupnému rozpadu jednotlivých kontrakulturních hnutí a proudů, měla kontrakultura na americkou společnost v několika oblastech, čítajících například užívání drog, vnímání sexuality nebo zpochybňování autorit, nesmazatelný vliv.
|
|
|
Italský a německý levicový terorismus sedmdesátých let v transnacionální perspektivě
Pešta, Mikuláš ; Koura, Jan (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent) ; Valenta, Martin (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou levicového terorismu v Itálii a v Německé spolkové republice v sedmdesátých letech dvacátého století. Ke zvolenému tématu se přistupuje pomocí východisek transnacionálních studií, která byla v souvislosti s tímto fenoménem dosud použita jen výjimečně, navzdory četným paralelám v různých státech. Ohnisko výzkumu spočívá v analýze italsko-německé teroristické sítě jako celku, kontaktů mezi jednotlivými organizacemi a vzájemnému vlivu. Významnou část práce tvoří také přímé i nepřímé srovnání spolupracujících teroristických organizací. Důležitým transnacionálním fenoménem se stalo již samotné protestní hnutí, jež propuklo na konci šedesátých let a z nějž vzešly jako jeho nejradikálnější odnože budoucí teroristické skupiny. První kapitola se věnuje rozboru tohoto hnutí s důrazem na příčiny jeho vzniku a na jeho vztah k politickému násilí. Představeny jsou studentské a dělnické aspekty hnutí, ale také starší kořeny v protifašistickém odboji nebo v dílech marxistických autorů. Obzvláštní inspiraci pro radikalizující se levici nachází práce v událostech ve Třetím světě. Práce dále zkoumá jednotlivé teroristické skupiny, zvolené podle jejich významu a podle relevance jejich kontaktů se zahraničím, s důrazem na dvě nejznámější organizace, tedy Frakci Rudé armády a Rudé...
|
|
|
The failure of the New Left in the US: the case of SDS
Vítek, Tomáš ; Kralj, Dejan (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Tato práce nazvaná The Failure of the New Left in the US: The Case of SDS analyzuje důvody a zdroje neúspěchu Nové Levice ve Spojených státech amerických. Levicově smýšlející studenti, kteří byli nespokojeni se společenským pořádkem a realitou své země se sjednotili pod hlavičkou participativní demokracie v organizaci zvané Students for a Democratic Society. Jejich hlavním cílem bylo změnit a vylepšit systém skrz působení univerzity jako zprostředkovatel společenské změny, čímž se výrazně lišili od Staré Levice. Dělník už nestál uprostřed společenského progresu, leč jeho pozici nahradil student. SDS se rychle vrhla do několika palčivých problémů tehdejší společnosti, jako například hnutí za občanská práva a podřadná pozice chudých a černých obyvatel. Válka ve Vietnamu a protiválečné hnutí rovněž představovaly jedno z velkých aktivit SDS. Jak se postupem času zvyšoval počet amerických vojáků ve Vietnamu, tak se zintenzivňovala míra studentského protestu. SDS tedy nevyhnutelně sáhla k násilným formám vyjadřování svého nesouhlasu a střetala se se silami establishmentu. Tato práce si klade za cíl zjistit, jaké důvody, události a skutečnosti vedly k přijmutí revolučního marxismu jako vlajkové ideologie. Brzy poté se organizace rozpadla a ztratila svůj velký vliv.
|
|
|
Komparace vzniku studentských hnutí v 60. letech 20. století ve Spolkové republice Německo a ve Francii
Kuchaříková, Romana ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Cílem bakalářské práce je komparace vzniku studentských hnutí ve Francii a ve Spolkové republice Německo v šedesátých letech dvacátého století. První část se komplexně zabývá vznikem studentských hnutí ve Francii. Od počáteční situace a impulsů, které vedly studenty k zahájení manifestů, přes samotný průběh vzniku hnutí a s ním spojené mobilizace. Až k popisu ideologických myšlenek nejvýznamnějšího studentského hnutí, cílů a charakteristiky hlavního představitele. Následující část bude analyzovat vznik studentských hnutí ve Spolkové republice Německo. Světové události a specifické situace v zemi, které vedly k vzniku studentských hnutí. Počáteční inspiraci při vzniku hlavních myšlenek hnutí, i následné cíle. Samotné komparaci vzniku studentských hnutí v daných dvou zemích se věnuje třetí část práce. Podstatou této kapitoly je srovnání odlišných i společných znaků při vzniku studentských hnutí. Včetně srovnání příčin vzniku hnutí v celosvětovém kontextu i s ohledem na specifickou vnitropolitickou situaci v dané zemi a porovnání základních myšlenky hnutí i charakteru jejich lídrů. Práce je doplněna přílohami, které obsahují upřesňující informace a dobové fotografie.
|
host ::
RSS.